Může voják kandidovat do zastupitelstva obce?

Aktualizace 19. října 2026: V původní verzi článku jsme uváděli, že zákon o vojácích z povolání nezná uvolnění ze služby kvůli výkonu veřejné funkce. To nebylo správně. Zákon v takových případech služební poměr přerušuje, a to i u neuvolněného starosty. Pasáže o výkonu funkce po zvolení jsme proto přepracovali.

Jeden dotaz se mi vrací pravidelně: může voják v činné službě kandidovat do obecního zastupitelstva, a co ho čeká, pokud ho sousedé skutečně zvolí?

Krátká odpověď zní ano. Kandidovat voják může a mandát vykonávat také. Delší odpověď je o tom, co při kandidatuře dělat nesmí a proč po zvolení záleží na tom, jakou funkci v obci přijme - u některých se mu totiž služba ze zákona přerušuje.

Kandidovat voják může, zakázáno to nemá

Právo ucházet se o veřejnou funkci patří mezi základní politická práva a omezit ho lze jen výslovně. Volební zákon vyjmenovává důvody, pro které někdo nemůže být zvolen členem zastupitelstva, a služba v armádě mezi nimi není. Žádný předpis vojákovi kandidaturu nezakazuje.

Potvrzuje to i Ministerstvo vnitra ve svých metodických materiálech k volbám: vojákovi nic nebrání kandidovat na kandidátní listině politické strany, hnutí nebo jejich koalice jako kandidát bez politické příslušnosti a - bude-li zvolen - svůj mandát vykonávat. Opačný výklad by vojáky bez opory v zákoně znevýhodňoval proti ostatním kandidátům. Letos v srpnu se ve stejném duchu vyjádřil i generální štáb armády: kandidovat na veřejnou funkci voják zakázáno nemá a s tím se logicky pojí i možnost vést volební kampaň, byť za podmínek popsaných níže.

V malých obcích na Chrudimsku a Pardubicku se kandidátky sestavují ze sousedů, ne z místních organizací stran. Otázka se tak zpravidla netýká lidí s politickou ambicí, ale těch, které prostě oslovili sousedé.

Co voják naopak nesmí: být členem strany

Tady je hlavní past a týká se vojáků z povolání.

Zákon o vojácích z povolání zakazuje vojákovi být členem politické strany, politického hnutí i odborové organizace. Nejde o formalitu - vstup do strany je zákonným důvodem k propuštění ze služebního poměru.

Tento konkrétní zákaz míří výslovně na strany, hnutí a odbory. Jiné formy sdružování jimi omezeny nejsou, mají ale vlastní pravidla: u funkcí v právnických osobách, které podnikají, a u čehokoli odměňovaného platí pro vojáka samostatná omezení. Pokud tedy vedle mandátu zvažujete třeba založení spolku, je na místě posoudit to zvlášť.

Prakticky to znamená, že voják může kandidovat pouze jako kandidát bez politické příslušnosti. Cest je několik a všechny jsou legální:

• na kandidátní listině politické strany, hnutí nebo koalice jako nestraník,
• za sdružení nezávislých kandidátů,
• jako nezávislý kandidát.

Rozdíl mezi „kandiduji za stranu“ a „jsem členem strany“ je v tomto případě rozdílem mezi běžnou kandidaturou a koncem vojenské kariéry. Přihláška do strany podepsaná v euforii po úspěšných volbách je jedna z mála věcí, které se v této oblasti opravdu nedají vzít zpět.

Kampaň ano, ale ne v uniformě a ne v kasárnách

Druhé omezení se týká způsobu, jakým voják kampaň vede.

Zákon vojákovi zakazuje pořádat ve vojenských objektech politická shromáždění a provádět v nich politickou agitaci. Vojenský stejnokroj navíc slouží k výkonu služby, ne k politické prezentaci.

V praxi to znamená vyhnout se třem věcem, které jsou přitom lákavé a časté:

• fotografii v uniformě na volebním letáku, plakátu nebo profilu,
• sbírání podpisů a agitaci v kasárnách nebo na pracovišti,
• prezentaci kandidatury jako postoje armády či konkrétního útvaru.

Voják kandiduje jako občan obce, ne jako příslušník ozbrojených sil. Tuhle hranici je dobré držet viditelně - chrání kandidáta i jeho velitele.

Po zvolení: mandát v ohrožení není, služba ale může být přerušena

Častá obava zní, že zvolený voják o mandát stejně přijde kvůli neslučitelnosti funkcí. Nepřijde. Volební zákon vypočítává funkce, které nelze vykonávat současně s mandátem obecního zastupitele, a míří především na zaměstnance téže obce zařazené do obecního úřadu. Voják mezi nimi není. I kdyby neslučitelnost hrozila, nikdy není překážkou samotné kandidatury: vzniká teprve zvolením, mandát nezaniká sám od sebe a zvolený zastupitel dostává několik měsíců na to, aby situaci vyřešil.

Pro vojáka je ale podstatné jiné pravidlo. Zákon o vojácích z povolání stanoví, že se vojákovi přerušuje služební poměr po dobu výkonu funkce v zastupitelstvu, za kterou mu podle zákona náleží odměna. Přerušení nastává dnem zvolení do takové funkce a děje se ze zákona - voják o ně nežádá a služební orgán o něm nerozhoduje podle svého uvážení.

Rozhodující je tedy otázka, za které funkce v obci náleží odměna ze zákona:

• Uvolněný starosta, místostarosta nebo jiný uvolněný zastupitel - odměna náleží vždy, služební poměr se přerušuje.
• Neuvolněný starosta - i tady se služební poměr přerušuje. Zákon o obcích totiž neuvolněnému starostovi přiznává odměnu přímo: zastupitelstvo ji stanoví v zákonném rozpětí, a pokud ji nestanoví, náleží starostovi ze zákona ve výši 0,3násobku odměny uvolněného starosty. Ministerstvo vnitra proto řadí neuvolněného starostu mezi ty, kdo mají nárok na odměnu automaticky. Podle našeho výkladu přerušení nezabrání ani to, že by se starosta odměny vzdal - zákon se ptá, zda odměna za funkci náleží, ne zda ji voják skutečně přijímá.
• Neuvolněný místostarosta nebo řadový zastupitel, kterému zastupitelstvo odměnu nestanoví - odměna mu ze zákona nenáleží, služební poměr se nepřerušuje a mandát může vykonávat vedle služby. Zůstává praktická otázka, jak velitel uvolní vojáka na zasedání zastupitelstva - mechanismus, který zákon o obcích staví na pracovním volnu a jeho refundaci obcí, je psaný pro zaměstnance, ne pro služební poměr. V praxi se to řeší dohodou s nadřízeným a plánováním služby.

Co přerušení znamená v praxi

Po dobu přerušení voják službu nevykonává a nepobírá služební plat; příjmem je odměna od obce. Z toho plyne jedna praktická úvaha: pokud se služba přeruší tak jako tak, nemá pro vojáka smysl být starostou „jen“ neuvolněným. Může být rovnou uvolněným a pobírat plnou odměnu.

Důležitější je ale dopad na délku služby. Doba přerušení se nezapočítává do doby trvání služebního poměru ani do doby, po kterou se voják zavázal ve službě setrvat - například po studiu hrazeném armádou. Kdo má závazek do určitého data, přerušením ho nesplní, jen odloží. Přerušení může trvat nejvýše 6 let z celkové doby služebního poměru, takže jedno volební období se do něj vejde.

Po skončení funkce voják ve službě pokračuje, a to ode dne, kdy důvod přerušení pominul. Nemusí se ale vrátit na původní místo - služební orgán ho nově služebně zařadí. Pokud se po skončení přerušení do služby nevrátí, musí být propuštěn, a podle povahy jeho závazku mu pak může vzniknout povinnost vracet náklady.

Otevřená otázka: zastupitel, kterému zastupitelstvo odměnu stanoví

Jedna situace jednoznačnou odpověď nemá: neuvolněný místostarosta nebo řadový zastupitel, kterému zastupitelstvo odměnu svým usnesením stanoví. Odměna mu pak nenáleží přímo ze zákona, ale z rozhodnutí obce.

Možné jsou dva výklady. Podle prvního jde i tak o odměnu podle zákona o obcích a služební poměr se přerušuje. Podle druhého se přerušení neuplatní a odměna je výdělkem, ke kterému voják potřebuje písemný souhlas služebního orgánu - zákon totiž vedle služby připouští výdělečnou činnost jen výjimečně a se souhlasem, s výjimkou vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti a správy vlastního majetku. Soudy tuto otázku podle našich zjištění dosud neřešily.

Oba výklady přitom vedou ke stejné praktické radě: situaci nenechávat na náhodě. Buď se domluvit, že zastupitelstvo odměnu nestanoví, nebo věc předem písemně projednat se služebním orgánem.

Je to přesně ten typ otázky, na který vám AI chatbot s klidem odpoví kategoricky, ačkoli odpověď neexistuje - proč se na ni v právních věcech nespoléhat, jsem psala jinde.

Poznámka pro vyšší důstojníky: vojáka z povolání v hodnosti podplukovníka a vyšší řadí zákon o střetu zájmů mezi veřejné funkcionáře. Samotná hodnost ale povinnost podávat oznámení do centrálního registru nezakládá - ta vzniká až při splnění dalších podmínek, typicky při nakládání s veřejnými prostředky nebo rozhodování ve správním řízení. Zvolení do zastupitelstva ji naproti tomu založit může, zejména u uvolněných funkcí.

Praktická rada z praxe

Když se mě voják ptá, co má udělat, aby měl klid, začínám vždycky stejně: rozhodněte se, jakou funkci v obci přijmete, ještě před ustavujícím zasedáním. Mezi „zastupitelem bez odměny“ a „neuvolněným starostou“ je pro vojáka rozdíl mezi pokračující službou a jejím přerušením, a to se volbou na ustavujícím zasedání rozhodne během pár minut.

Druhý krok je administrativní: zvolení oznamte služebnímu orgánu písemně a bez zbytečného odkladu, včetně toho, jakou funkci zastáváte a zda za ni náleží odměna. U přerušení to zákon vojákovi přímo ukládá, v ostatních případech je to nejlepší ochrana. Pokud je vaše situace sporná, požádejte o písemné stanovisko nebo rozhodnutí - o přerušení služebního poměru se rozhoduje ve služebním řízení a proti rozhodnutí se lze bránit.

A třetí: zjistěte si přesně, z čeho plyne váš případný závazek setrvat ve službě a co by pro něj přerušení znamenalo. Tady se rozhoduje o penězích.

Aktivní záloha je jiný případ

Všechno výše uvedené se týká vojáků z povolání.

Voják zařazený do aktivní zálohy je ve služebním poměru pouze po dobu, kdy skutečně vykonává vojenskou činnou službu, typicky během cvičení nebo nasazení. Mimo tuto dobu se na něj omezení daná vojákům z povolání nevztahují, a může tedy být členem politické strany jako kdokoli jiný. Po dobu samotného výkonu služby se pravidla platná pro vojáky z povolání použijí obdobně a situace je méně jednoznačná - záložník aktivní zároveň v politice by si měl načasování cvičení a volební kampaně raději předem probrat.

Shrnutí pro praxi

• Kandidovat může voják z povolání i záložník. Kandidatura sama není nikdy problém.
• Voják z povolání kandiduje výhradně jako nestraník. Členství ve straně znamená konec služebního poměru.
• Kampaň bez uniformy, bez kasáren, bez armádní autority za zády.
• Zvolení mandát neohrožuje, neslučitelnost podle volebního zákona nevzniká.
• Starosta, uvolněný i neuvolněný: služební poměr se ze zákona přerušuje a doba přerušení se do služby ani do závazku nezapočítává.
• Neuvolněný zastupitel nebo místostarosta bez odměny: služba pokračuje.
• Zvolení vždy písemně oznamte služebnímu orgánu a o funkci se rozhodněte před ustavujícím zasedáním.

Navazující čtení

• Právní pomoc vojákům a veteránům - přehled situací ze služebního poměru, se kterými pomáhám
• Založení spolku krok za krokem - pro obecní iniciativy, které chtějí působit organizovaně i mimo volby
• AI jako právní poradce? Proč to může být nebezpečné

Posouzení služebněprávní situace vojáků s vámi proberu ve své kanceláři v Pardubicích i v Heřmanově Městci - ať už řešíte vlastní kandidaturu, zvolení do zastupitelstva, nebo spor se služebním orgánem. Jako advokátka zapsaná v ČAK pod ev. č. 16170 posoudím věc podle vašeho konkrétního služebního zařazení a funkce v obci, ne podle obecné poučky. Přehled dalších oblastí najdete v nabídce služeb.

Prvních 15 minut konzultace je zdarma a bez závazků. Zavolejte na 602 100 676 nebo napište na advokatka@vasulinova.cz.

Každý případ je jiný. Ráda si vyslechnu vaši situaci a společně najdeme řešení.

Mgr. Martina Vašulínová

Článek vychází z právního stavu ke dni 19. října 2026.

Disclaimer: Informace mají pouze informativní charakter a nenahrazují individuální právní radu.